Řeka Bečva je poslední šterkonosnou řekou v České republice. Jedinečný souvislý tok má být přerušen přehradou Skalička u Teplic nad Bečvou. My přicházíme s variantou bočního poldru, který nejen zachovává její naprosto unikátní biologické hodnoty, ale má i funkci protipovodňového opatření pro města na jejím toku.
Hlavním účelem vodního díla (přehrady) Skalička je zajištění protipovodňové ochrany zejména pro město Přerov. Náš návrh bočního poldru společně s dalšími opatřeními na toku Bečvy je adekvátní alternativou se stejným efektem protipovodňové ochrany i trvalejší variantou prevence sucha.
Řeka Bečva je největší štěrkonosnou řekou v České republice. Díky tomu svou energii přetváří v pohyb štěrků. Pokud se nebude tato energie „vybíjet“, zvýší se eroze níže pod přehradou. Zahloubená řeka způsobí snížení hladiny podzemních vod (vysychání studní), poškození břehů a staveb na řece (mosty, silnice, jezy, stavby na březích).
Výstavba přehrady nutí investora uměle bagrovat a převážet štěrky pod přehradu. To ale není ekonomicky dlouhodobě udržitelné řešení! Štěrky naprosto ztrácení i funkci biotopu pro chráněné živočichy.
Přestože boční poldr zadržuje vodu krátkodobě, i on přispívá k snížení rizika sucha v krajině. Lesy, louky ale i tůně navrhované uvnitř poldru pomáhají k zasakování vody do podzemních zásobníků. Z nich se pak voda uvolňuje v období sucha.
Přehrada Skalička má přinést zvýšení rekreačního potenciálu místa. Protože ale bude mít tvar spíše „mělkého rybníku“, bude z ní i při minimálním vypouštění vody klesat hladina o desítky metrů na délku. Místo vodácky atraktivní řeky k rekreaci zbudou pláže plné bahna a komárů.
Ledňáček, vlha nebo lesák rumělkový. Toto jsou opravdové drahokamy žijící v místech, které má přehrada Skalička definitivně zničit. Zanikla by celá Evropsky významná lokalita (EVL) Hustopeče – Šterkáč s unikátními lužními lesy i pravidelně zaplavované louky – jedny z posledních v nivě Bečvy.
Připoj i ty svůj hlas k těm, kteří podporují variantu bočního poldru.
Výstavba velkých vodních děl je v posledních letech kriticky vnímána po celém civilizovaném světě. Skutečně nás podobná díla ochrání před povodněmi a suchem? Domnívám se, že tento koncept již neplatí. Krajina pod velkými vodními díly naopak vodu ztrácí. Jako geomorfolog zabývající se řekami vidím další riziko v zahlubování koryt pod přehradami, které omezují transport štěrků a tím urychlují hloubkovou erozi v korytech. A právě tento proces urychluje vysychání krajiny a akceleruje riziko povodní. Hladová voda je obrovským rizikem přehrazených koryt! Proč opakovat chyby?
doc. RNDr. Jan Hradecký, Ph.D.
děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
geomorfolog, geoekolog
Říční náplavy na Bečvě jsou ojedinělým fenoménem v celorepublikovém měřítku, a proto by jako unikát a životní prostředí řady vzácných rostlin a živočichů měly být chráněny. Z vlastní zkušenosti vím, jak výstavba přehrady na řece Morávce vedla k narušení vodního režimu a zničení přirozeného charakteru koryta pod přehradou. V konečném důsledku to vedlo také k tomu, že stát dnes musí vynakládat značné prostředky na simulaci přirozeného vodního a sedimentačního režimu řeky a obnovu říčních náplavů v národní přírodní rezervaci Skalická Morávka. Navržené variantní řešení formou suchého bočního poldru na Bečvě by většinu těchto škod vyloučilo. Osobně mi připadá důležité, že toto řešení by rovněž zachovalo lužní lesy a mokřadní louky na pravém břehu Bečvy.
Mgr. Martin Dančák PhD.
Botanik a ekolog, Univerzita Palackého v Olomouci
Jako ochránce přírody mě udivuje, že výstavba přehrad jako protipovodňového opatření u nás ještě může vznikat. Dlouhodobě se totiž ukazuje, že jejich protipovodňová funkce je téměř nulová, neboť v době nadměrných srážek mívá málokterá z nich, i díky tomu, že se využívají k rekreaci, takovou retenční kapacitu, která by dokázala povodeň zadržet. Vzpomeňme na povodně na Vltavě v roce 2002 , proč Vltavská kaskáda Praze nepomohla? A suchu nejvíce pomůže zdravá, dobře fungující krajina s lesy, remízy, se spoustou i drobných mokřadů a přírodních toků, kde dochází k přirozené akumulaci vody.
Miroslav Dvorský
ČSOP Valašské ekocentrum
Výstavbou přehrady Skalička by se zásadním způsobem omezila štěrkonosná funkce Bečvy. Na tyto štěrkové náplavy jsou vázány svým výskytem 2 druhy ptáků: kulík říční a pisík obecný. Oba druhy patří mezi druhy ubývající, na Bečvě ovšem stále relativně hojné, díky výskytu odpovídajících biotopů. A těch bohužel u nás již není mnoho, hovořit by se dalo především o některých částech Litovelského Pomoraví. Náplavy slouží samozřejmě i dalším druhům ptáků jako potravní základna jak v době hnízdění (např. konipas bílý, konipas horský), tak především na tahu. Významným fenoménem erozní funkce Bečvy je výskyt kolmých hlinitých břehů, kde je v současné době zřejmě největší česká kolonie břehule říční hnízdící tímto původním způsobem. Za zmínku určitě stojí i pravidelné a početné hnízdění ledňáčka říčního, letos poprvé zde zahnízdila i vlha pestrá. To, že jsou tyto lokality osídlovány vzácnými druhy jen dokládá, jak unikátní řekou Bečva je.
Jožka Chytil
předseda Moravského ornitologického spolku
Na štěrkových plážích v místě plánované zátopy VD Skalička se vyskytuje spousta kriticky ohrožených kovaříků, drabčíků, střevlíčků atd., kteří zde mají bohužel jednu z posledních lokalit výskytu v ČR. I zdejší zachovalé vodní prostředí a rozsáhlé lužní lesy obývají nejen velmi vzácní brouci, ale i další významný hmyz zasluhující ochranu - motýli, rovnokřídlí nebo vážky. Dokonce se zde v rámci rozsáhlého povodí Bečvy vyskytuje nejbohatší a nejstabilnější populace chráněného lesáka rumělkového. Tento charismatický a jasně rozeznatelný brouk zde nachází natolik ideální podmínky, že na části lesů byla vyhlášena Evropsky významná lokalita pro jeho ochranu. Realizací VD Skalička by došlo k nevratnému zničení unikátního kusu přírody a s ním i k záhubě mnoha ohrožených druhů hmyzu v oblasti. Je potřeba se poučit a neopakovat chyby, které byly již v minulosti učiněny jinde.
Česká společnost entomologická
Jsme neformální skupina neziskových organizací, biologů a ekologů, lidí z univerzit a odborných skupin, kteří se spojili myšlenkou zachování toku Bečvy bez větších překážek (přehrad, vysokokapacitních jezů apod.). Naším cílem je navrátit toku Bečvy přírodní charakter a podtrhnout jedinečnost této štěrkonosné řeky.
